Milý Ježíšku, přeju si...

Vivien se rozhodla, že se chce naučit jezdit na kole bez postranních koleček. Celé odpoledne jsem se jí snažila vysvětlit, jak si má připravit šlapky, jak rozložit váhu, jak se rozjet a jak pokud možno bezbolestně zastavit a zůstat u toho celá. Marně. Chvílemi to dokonce vypadalo, že na ní nemluvím česky...

Navečer jsem navrhla procházku. Vivien radostně souhlasila a vrhla se na kolo. Několikrát jsem se jí ho pokoušela rozmluvit. Představa, že z procházky se stane běh s ohnutými zády, u kterého budu chytat kolo i s Vivien, se mi moc nezamlouvala. Měla jsem dost už po odpoledním tréninku. Ale Vivien rezolutně prohlásila "Mami, já už to umím, jedeme." "Jak umíš?" "No, umím. Poprosila jsem Ježíška. A přece když Ježíška o něco poprosíš, tak on ti to splní a naučí tě to..." Sedla na kolo a rozjela se. Ona opravdu jela a u toho křičela "Vidíš? Stačilo poprosit..."

Je neskutečné, jak silná dokáže být dětská víra. A stejně silná by měla být i ta vaše. Pokud se chystáte na dovolenou a bojíte se, že se nestihnete zbavit vrásek, celulitidy nebo nezvládnete zhubnout, poproste Ježíška. A pak se možná konečně uvidíte v pravém světle jako krásná a dokonalá žena, které už jen stačí zářit.

Krásné léto přeje

Jana Militká

šéfredaktorka