Kojení prospívá i sbližuje

Kojení je přirozenou součástí péče o miminko. Poskytuje mu nezbytné živiny, pocit bezpečí a v neposlední řadě protilátky posilující jeho imunitní systém. Zároveň pomáhá vytvářet silné pouto mezi matkou a dítětem. Právě na tyto přínosy upozorňuje říjnový Národní týden kojení s cílem podpořit informovanost rodičů, odbourat přetrvávající mýty a nabídnout ženám pomoc, pokud se při kojení setkají s nesnázemi.

Začíná to už před porodem

Jak poznat, že je miminko správně přisáté? Co dělat při bolesti bradavek nebo když děťátko neprospívá? A kam se obrátit o pomoc, když se kojení nedaří? Začátky mohou být náročné a rady i podpora zkušenějších často rozhodnou o tom, jestli to maminka nevzdá. K přípravě na kojení by však mělo dojít ještě dřív, než přijde miminko na svět. Nejenom v rámci předporodních kurzů, ale i u svých gynekologů se ženy seznámí nejen s průběhem porodu, ale i se základy kojení a nejčastějšími výzvami. "Čím víc informací má žena předem, tím jistější se pak cítí, když přijde chvíle první laktace," vysvětluje MUDr. Markéta Matoušková, primářka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

První hodina života je klíčová

Pokud to zdravotní stav dovolí, miminko by mělo být ihned po porodu přiloženo kůží na kůži na hrudník maminky a první přisátí by mělo nastat co nejdříve, ideálně do první hodiny života. "I po císařském řezu ve spinální anestezii se snažíme umožnit co nejdřívější kontakt dítěte s maminkou. Tzv. skin-to-skin je pro psychiku i zahájení kojení nesmírně důležitý," dodává primářka Matoušková. Těsný kontakt s matkou dává dítěti pocit bezpečí, potřebný pro jeho správný psychický a rozumový vývoj, posílený i obsahem důležitých živin v mateřském mléce.

Správné přisátí a poloha miminka jsou základem úspěšného kojení. Jinak může být kojení bolestivé a způsobit poranění bradavek. S technikou pomáhá v porodnici kvalifikovaný personál i instruktážní materiály přímo na pokojích. "Dítě by mělo být v jedné rovině, nosík proti bradavce, pusinka dokořán. Pokud je miminko přisáté hluboko a správně, kojení nebolí a je efektivní," upřesňuje MUDr. Simona Kontuľová, lékařka novorozeneckého oddělení.

Mateřské mléko chrání před nemocemi

Světová zdravotnická organizace, UNICEF i Ministerstvo zdravotnictví ČR doporučují výhradní kojení po dobu prvních šesti měsíců života a pokračování v kojení do 2 let věku dítěte nebo i déle se současným zavedením nutričně dostatečných a bezpečných příkrmů.

Mateřské mléko pomáhá dětem růst, předchází podvýživě, ale také snižuje riziko nadváhy a obezity, poskytuje dítěti potřebné živiny v množství a poměru přesně odpovídajícím jeho věku, snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojenců, poskytuje životně důležité protilátky, které chrání před mnoha nemocemi (např. před záněty středního ucha, infekcemi dýchacích cest nebo průjmy). Studie prokázaly ochranné účinky látek obsažených v mateřském mléce proti Crohnově chorobě, cukrovce či alergiím.

Kojení je ze zdravotních důvodu velmi přínosné i pro kojící matku. Snižuje riziko rakoviny prsu, vaječníků, rozvoje cukrovky 2. typu, kardiovaskulárních chorob, napomáhá návratu dělohy do původního stavu i dosažení původní hmotnosti.

Když se nedaří, pomohou na hotlince

Každá maminka může narazit na problémy. Ať už jde o bolest bradavek, městnání mléka nebo pochybnosti, zda miminko přijímá dostatečné množství mléka. V takových případech je klíčové nečekat a vyhledat pomoc. Například novinkou v Nemocnici Slaný je laktační hotlinka, na kterou se mohou rodičky i čerstvé maminky obrátit a probrat své potíže s odborníkem telefonicky 24/7. Další možností je domluvit si návštěvu komunitní porodní asistentky a dětské sestry, které přijdou až domů a pomohou nejen s kojením, ale i s celkovým zajištěním péče o novorozence. "Naším cílem je, aby podpora kojení byla kontinuální – tedy nejen v porodnici, ale i poté, co žena odejde domů," vysvětluje MUDr. Juraj Ružek, primář novorozeneckého oddělení.

Dudlíky, lahvičky, kloboučky?

Zatímco dříve se dudlíky běžně používaly, dnes se jejich zavádění v úvodu kojení nedoporučuje. Místo lahviček odborníci radí dokrm stříkačkou nebo kalíškem. Kloboučky pouze výjimečně a vždy po konzultaci s odborníkem. MUDr. Kontuľová k tomu říká: "Každý zásah do přirozeného kojení může mít vliv na tvorbu mléka nebo způsobit komplikace. Proto maminkám vždy vysvětlujeme, kdy a proč určité pomůcky použít – a kdy se jim raději vyhnout."

Bezpečí vždy na prvním místě

Podle údajů Národního zdravotnického informačního portálu 75 % dětí opouští porodnici plně kojených, 20 % je kojeno s dokrmem a 5 % dostává pouze umělou výživu. U předčasně narozených dětí je plně kojeno 48 %.

Přestože většina maminek může kojit bez omezení, existují výjimečné případy, kdy se to nedoporučuje. Odborně je nazýváme relativní a absolutní kontraindikace. "Ze strany matky se může jednat o vážné infekční onemocnění nebo užívání některých léků, které by mohly ohrozit dítě. Překážkou u dítěte mohou být metabolické nebo rozštěpové vady. I zde ale platí, že každá situace je jiná a je vždy vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem. Kojení je důležité, ale zdraví a bezpečí maminky i dítěte jsou vždy na prvním místě," uzavírá MUDr. Kontuľová.

6 Mýtů o kojení

Mýtus 1: "Moje mléko je slabé, proto miminko pláče."

Pravda: Slabé mateřské mléko neexistuje. Jeho barva nebo hustota se může lišit, ale vždy obsahuje vše, co miminko potřebuje. Tělo se přizpůsobuje potřebám dítěte v každé fázi jeho vývoje.

Mýtus 2: "Po porodu se mi ještě netvoří mléko."

Pravda: Tvorba mléka začíná už kolem 16. týdne těhotenství. První dny po porodu se tvoří kolostrum – husté, výživné mléko plné protilátek. Je pro novorozence nesmírně cenné.

Mýtus 3: "Když jsem nemocná, musím kojení přerušit."

Pravda: Právě naopak. Mateřské mléko obsahuje protilátky, které pomáhají dítě chránit a posilují jeho imunitu. Většina běžných nemocí není důvodem k přerušení kojení.

Mýtus 4: "Kojit se má přesně každé tři hodiny."

Pravda: Kojení by mělo probíhat podle potřeb miminka. Některé děti chtějí sát častěji, jiné méně. Čím častěji dítě pije, tím více se mléka tvoří – jde o přirozený proces regulace.

Mýtus 5: "Když má maminka malá prsa, nebude mít dost mléka."

Pravda: Velikost prsou nemá na tvorbu mléka žádný vliv. Rozhodující je funkce mléčné žlázy, ne velikost prsní tkáně.

Mýtus 6: "V horku musí miminko dostat čaj nebo vodu."

Pravda: Plně kojené dítě nepotřebuje žádné jiné tekutiny, ani při vysokých teplotách. Mateřské mléko obsahuje ideální poměr vody a živin pro každé roční období.

"Zkušenosti ukazují, že informovaná maminka má větší šanci úspěšně kojit," říká MUDr. Markéta Matoušková, primářka Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Slaný.

Rozhovor byl uveřejněn v časopise Estetika 9-11/25