Když antibiotika nezabírají…

Odolnost bakterií vůči antibiotikům představuje jednu z nejtěžších výzev medicíny 21. století.

Nejsou spásou pro každého

Antibiotika jsou silná, ale ne univerzální zbraň. V Česku roste jejich spotřeba, což přispívá k rozvoji rezistentních bakterií. Léčba antibiotiky je zásadní, ale měla by být podávána cíleně. Bez nich bychom nemohli provádět běžné operace ani chránit rizikové pacienty.

Tichá hrozba pro celý svět

Bakterie si na antibiotika zvykají. Geny rezistence se šíří mezi druhy. V Evropě na tyto infekce ročně umírá 33 tisíc lidí, v Česku více než při autonehodách. Do roku 2050 se očekává až 8,2 milionu úmrtí ročně. Nejvíce ohroženou skupinou budou senioři.

Antibiotika viry rozhodně nezabijí

Mnoho infekcí dýchacích cest je virových. Přesto lidé často žádají antibiotika. Až 90 % těchto infekcí je virových a postačí symptomatická léčba. Nadměrné a nesprávné užívání antibiotik šíří rezistenci.

Lékaři je předepisují nesprávně

Někteří lékaři antibiotika nasazují bez potvrzení původce nemoci. Pacienti pak střídají léčiva bez efektu. I lékárníci hrají roli – měli by pacienty vést ke správnému užívání a vysvětlit, proč si léčiva nemají schovávat na příště.

Nejčastější dotazy pacientů

Na otázky odpovídá MUDr. Václava Adámková, Ph.D., primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze.

Proč mi nedáte antibiotika, když mám horečku?

Lidé si často spojují horečku s bakteriální infekcí, i když je běžná i u virových onemocněn. Navíc je to přirozená obrana organizmu, která je vlastně chtěnou reakcí a je dobré ji tišit, až když přesáhne určitou hranici, cca 38,5 stupně.

Když mám bolest v krku, nejsou antibiotika náhodou nezbytná?

Bolest v krku bývá častým příznakem viróz, jako je nachlazení nebo chřipka, a pacienti často věří, že ji lze vyléčit jen antibiotiky. Antibiotika však na viry nezabírají. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních dýchacích cest je virového původu, kdy stačí symptomatická léčba. Příznaky vymizí obvykle do týdne.

Ale minule mi antibiotika pomohla, proč je teď nepotřebuji?

Pacienti často přikládají antibiotikům úspěch z předchozí léčby, i když mohlo jít o virové onemocnění, které se zlepšilo přirozeným průběhem.

Když mám zvýšené nebo hraniční hodnoty CRP, tak přeci mám bakteriální infekci a potřebuji antibiotika, že?

Test CRP také není plně vypovídající. Existuje šedá zóna, kde se může pohybovat i silná virová infekce, případně lehká bakteriální, ale přesto není třeba nasazovat antibiotika okamžitě. Test CRP není specifický pouze pro bakteriální infekci, jedná se o průkaz "nějaké" zánětlivé odpovědi, která ani nemusí být vyvolána infekcí. U těžších virových infekcí jsou běžně hodnoty CRP zvýšené a antibiotika lékař nepředepisuje.

A co když se mi viróza zkomplikuje, není lepší začít s antibiotiky rovnou?

Pacienti mohou mít obavu, že čekání na zlepšení bez léčby může zhoršit jejich stav, a chtějí preventivně antibiotika. Všeobecně je velký problém s užíváním antibiotik preventivně – nefunguje to.

Jak poznáte, že nemám bakteriální infekci?

Pacienti často vyjadřují nedůvěru k diagnostickým schopnostem lékaře, zvlášť pokud není proveden například výtěr z krku nebo CRP test. Podle příznaků ani pocitů pacienta nelze přesně určit příčinu infekce. Rychlé domácí testy, jako je CRP, také nejsou spolehlivé. Negativní výsledek CRP testu znamená, že pacient nemá infekci, i když se necítí dobře. Pozitivní výsledek ale nerozliší mezi virovou a bakteriální infekcí.

Ale kašel už mám týden, antibiotika by mi určitě pomohla?

Chroničtější symptomy jako dlouhotrvající kašel nebo rýma bývají mylně považovány za znak bakteriální infekce. Je třeba si uvědomit, že různá onemocnění dýchacích cest trvají různě dlouho. V případě infekcí průdušek nebo průdušnice přetrvávají symptomy, jako je kašel, minimálně tři týdny a antibiotika tuto dobu v žádném případě nezkrátí. Při déle trvajícím kašli (více než tři týdny) je třeba pátrat po příčině, protože se může jednat o projev závažného neinfekčního onemocnění a antibiotika situaci opět nevyřeší.

Celý článek naleznete v jarním vydání časopisu Estetika 3-5/25