Víte, jaký vitamin C kupovat?

S prvním náznakem nachlazení, angíny nebo chřipky spěcháme do lékárny pro vitamin C. Slibujeme si od něj podporu imunity a snadnější průběh nemoci. Obrovská nabídka preparátů nám však výběr neulehčuje. Jak najít ten nejúčinnější a proč ani slovo "lipozomální" v názvu automaticky nezaručuje kvalitu, vysvětluje Doc. Ing. Petr Kaštánek, PhD., který se věnuje výzkumu účinných látek v doplňcích stravy.

Člověk si ho neumí vytvořit

Čekárny praktických lékařů jsou plné, v lékárnách stojíme frontu s receptem nebo doporučením doktora "Berte vitamin C ve vyšších dávkách"… To se lehce řekne, ale hůře udělá. Plné vitríny a všudypřítomné reklamy jasnou odpověď na to, jaký přípravek nám a dětem uleví nebo nás ochrání před nákazou, nedávají. Všeobecně se ví, že vitamin C je rozpustný ve vodě, takže cokoli, co tělo nevstřebá v daný moment, skončí v moči. Potřebujeme tedy logicky produkt s maximální mírou vstřebatelnosti. Ale jak na to?

Vitamin C (kyselina L-askorbová) patří mezi nejdůležitější vitaminy z pohledu našeho zdraví. Významně ovlivňuje aktivitu hlavních regulačních systémů v těle, a to nervového, endokrinního a imunitního. Člověk si – na rozdíl od většiny zvířat – neumí vitamin C vytvořit a musí ho tedy čerpat ze stravy, případně získává jeho syntetickou podobu z potravinových doplňků.

Vitamin C přispívá k normální funkci imunitního systému, snížení míry únavy a vyčerpání, ochraně buněk před oxidativním stresem, má pozitivní vliv na psychiku, nervovou soustavu, hraje roli v tvorbě kolagenu, využívaného v cévách, kostech, chrupavkách, dásních, kůži či zubech, má přínos pro normální energetický metabolismus a regeneraci redukované formy vitaminu E. Vitamin C dále podporuje vstřebávání železa, stimuluje tvorbu bílých krvinek, podporuje růst. Jeho nedostatek je častější u kuřáků (i pasivních), starších lidí a pacientů s chronickými onemocněními, což může mít za následek vyšší náchylnost k infekcím a horší hojení ran.

Jak si představit lipozomy?

Při hledání vhodného preparátu jako zdroje vitaminu C je nutné zaměřit se na způsob zpracování. Problémem některých forem "céčka" totiž je, že velká část se znehodnotí již v trávicím traktu a na místo určení se dostane jen malý zlomek účinných látek. Za nejlépe vstřebatelný a využitelný je považován tzv. lipozomální vitamin C. "Díky tomu může být produkt opravdu účinný v celém svém potenciálu," potvrzuje Doc. Kaštánek, zakladatel výzkumné laboratoře EcoFuelLaboratories, která se specializuje na celý řetězec výzkumu a využití přírodních bioaktivních látek.

Lipozomy si můžete představit jako drobounké, transparentní bublinky složené z tuků. Jejich "stěna" je tvořena jednou nebo několika tenkými vrstvičkami fosfolipidů – tedy stejných tukových molekul, jaké najdeme v membránách našich buněk. Uvnitř takového váčku je voda nebo vodný roztok hydrofilních látek (v našem případě vitaminu C). Lipozomy vlastně chrání svůj obsah a pomáhají ho dopravit tam, kam potřebujeme.

Vznikají pomocí speciálních postupů (vysokofrekvenční ultrazvuk, homogenizace, mikrofluidizace). Jejich kvalita není vždy stejná a závisí na výrobní technice. Výrobce preparátu musí mít k dispozici pokročilou instrumentální zobrazovací a analytickou techniku a zařízení, která určují stabilitu produktu a biologickou dostupnost aktivní látky. K těmto informacím se běžní spotřebitelé jen tak nedostanou, u celé řady komerčně distribuovaných produktů nejsou zmíněné parametry ani měřeny.

Roztok, nebo tablety?

Na trhu jsou dva typy lipozomálních preparátů: tekuté a práškové. Byť je kapalná konzistence uživatelsky přívětivá, vyznačuje se některými technologickými problémy. Pro zajištění mikrobiální ochrany je nezbytné přidávat alkohol nebo konzervanty. Produkty mívají také omezenou trvanlivost a po otevření je většinou nezbytné skladování v chladu. Trpká chuť bývá často potlačena přidáním cukru, což neodpovídá zásadám zdravé výživy a nevyhovuje diabetikům. Lipozomy v kapalné formě mohou časem měnit velikost i strukturu, hrozí pak změna biologické aktivity preparátu.

Také prášková forma skýtá pár úskalí: některé značky pouze míchají za sucha práškový lecitin (obsahuje fosfolipidy tvořící stěny lipozomálních částic) s práškovým vitaminem C a výslednou směs označují za lipozomální, přičemž v materiálu žádné lipozomy nejsou. Takové přípravky mohou lákat nižší cenou, avšak jejich účinek na organismus se neliší od obyčejného vitaminu C.

Nenechte se opít rohlíkem

Jestli jste s kapslí do trávicího traktu opravdu dodali lipozomy, rozpozná pouze odborník s využitím moderních přístrojů, jako je elektronový skenovací mikroskop. Ale i vy sami můžete leccos odhalit. Především si dávejte pozor na podezřele levné výrobky. Lipozomální technologie je nákladná a to se promítá ve vyšší ceně preparátů. Nakupujte od prověřených, tradičních značek, zaštítěných odborníky z akademické sféry. Hledejte ve složení lecitin nebo fosfolipidy, které jsou v lecitinu přítomné. Ty vytváří strukturu lipozomu, bez nich se o lipozomální preparát s největší pravděpodobností nejedná.

Věděli jste, že…

Z rostlinných zdrojů je na vitamin C bohatý šípek, rakytník, dále citrusy (limetka, citron, pomeranč, grapefruit), brambory nebo rajčata, papriky, papája, brokolice, černý rybíz, jahody, květák, špenát, kiwi, brusinky, kustovnice čínská, plody kopřivy atd.

Vitamin C se ztrácí tepelnou úpravou i oxidací. Jestliže tedy přírodní zdroje tohoto vitaminu upravujeme vařením, blanšírováním, sušením, ale například i mixováním, jeho obsah v potravinách se snižuje. Vliv na úbytek má i použití kovových kuchyňských nástrojů. Nejlepší způsob, jak přírodní vitamin C uchovat, je mražení.

Syntetický vitamin C v doplňcích stravy udělá tělu obdobnou službu jako ten přírodní. Chemicky jsou totiž identické, což znamená, že na molekulární úrovni nejsou mezi nimi žádné rozdíly a naše tělo je vstřebává téměř shodně. Přírodní zdroje vitaminu C, jako je ovoce a zelenina, samozřejmě přináší výhody navíc díky obsahu dalších živin a antioxidantů. Doprovodné látky, jako jsou flavonoidy, mohou zároveň mírně posílit jeho účinek. Syntetický vitamin C tyto složky postrádá, nicméně při výrobě potravinových doplňků k němu mohou být přidány, čímž se využitelnost syntetického vitaminu C podpoří. "V rámci našeho výzkumu jsme zjistili, že účinnost vybraných látek ještě více zvyšují kombinace s přírodními látkami. Silné antioxidační účinky vykázaly vedle vitaminu C, selenu a zinku kupř. plody bezinky, rakytníku i šípku, tedy byliny tradičně užívané v období chřipek, ale překvapivě i výtažky z šištic chmelu či natě šalvěje. Také se ukazuje, že pro zesílení účinků je vhodné kombinovat vitamin C s výtažky bohatými na flavonoidy – kupř. antokyanidiny z bezinky či kvercetin, nacházející se v mnoha typech ovoce a zeleniny, ale i léčivých bylinách. Takové kombinace působí synergicky, tedy ve vzájemné kombinaci se jejich účinky násobí. Je to jeden z důvodů, proč bychom měli svému tělu zajistit dostatečný přísun ovoce a zeleniny, případně tyto látky doplnit z vhodných doplňků stravy," upřesňuje docent Petr Kaštánek.

Text vznikl pro časopis Estetiku 12-2/25-26.